Legislativa: Postup při skalních říceních

Obecně lze konstatovat, že mezi kroky a činnosti v souvislosti se skalními říceními a jejich sanacemi patří:

Místní šetření (prvotní rekognoskace);
inženýrsko-geologický, hydrogeologický a geotechnický průzkum;
monitoring;
vypracování projektu sanačních opatření a
sanace.

Místní šetření

Na základě zjištění případu skalního řícení je zapotřebí vyvolat bez zbytečného odkladu místní šetření. Zpravidla je svolává starosta obce, v jejímž katastru ke skalnímu řícení došlo. Cílem místního šetření je provedení prvotní rekognoskace, posouzení závažnosti situace a zjištění, zda existuje reálné riziko svahové deformace/skalního řícení, které by ohrožovalo obecný zájem (tedy zdraví a životy osob, majetek, sítě, produktovody, silniční a železniční komunikace atd.). Okruh účastníků místního šetření by měl vycházet z krizového plánu, zpravidla těmito účastníky budou mj. zástupci místní samosprávy, Hasičského záchranného sboru České republiky, Policie České republiky. K místnímu šetření by měli být přizváni zástupci dotčených správců inženýrských sítí a pozemních komunikací, řícením dotčení vlastníci nemovitostí atd., lze doporučit účast osoby odborně způsobilé v oboru inženýrská geologie apod.

Závěry prvotní rekognoskace

Prvotní rekognoskace může vyústit v následující závěry:

Záležitost řícení představuje jednoduchou záležitost a lze ji vyřešit na místě, v krátkém čase, bez nutnosti přijímat složitá a náročná opatření, neohrožuje obecný zájem apod.
Záležitost řícení nepředstavuje jednoduchou záležitost ve smyslu předchozího ustanovení, když se pravděpodobně jedná o řícení, které ohrožuje obecný zájem, pročež bude k jeho ochraně nutné podniknout další kroky a opatření.
Zjištěný stav je havarijní a hrozí zde nebezpečí z prodlení. Přijetí dalších kroků a opatření je velmi naléhavé, postupuje se dále jako při havárii.

Jednoduché řícení

O dalším postupu lze rozhodnout na základě závěrů přijatých při rekognoskaci (místním šetření), případně doplněných posudkem znalce z oblasti inženýrské geologie. Okamžitá technická sanace není nutná, skalní řícení je však třeba periodicky sledovat a na základě výsledků tohoto sledování teprve rozhodnout další kroky.

Příklady návrhů a doporučení:

Zvážit drobné zemní úpravy, především odvodnění bezodtokových depresí,
udržovat čisté drenáže,
celý prostor opatřit výstražným označením, informační tabulí a podle návrhů příslušných osob provést označení výstražných dopravních značek a možné umístění zábran u komunikace.

Řícení ohrožující obecný zájem

V tomto případě je třeba kontaktovat oblastního geologa z Agentury ochrany přírody a krajiny nebo specialistu inženýrského geologa, který zajistí prvotní mapování a registrací území.

Provede se výběr kvalifikovaných průzkumných firem a postupem souladným se ZVZ se učiní úkony směřující k výběru subjektu, jenž provede inženýrsko-geologický, hydrogeologický a geotechnický průzkum. Podle posouzené skutečné stability skalního objektu je nutné zadat řešení monitorovacího zařízení. Po provedení výběru bude navržen projekt sanačních opatření, oponované nezávislým oponentem.
V tomto směru lze např. doporučit pracovníky ČVUT, České geologické služby, Agentury ochrany přírody a krajiny, Báňského úřadu anebo České asociace inženýrských geologů.

Projekt sanačních opatření bude zpracován subjektem, který bude mít s řešením této problematiky dostatečné zkušenosti, a který bude vybrán způsobem souladným se ZVZ. Projekt může být buď jednovariantní a jednoetapový, je-li nejvýhodnější řešení zjevné, zejména při řešení jednodušších případů řícení, nebo by měl nabídnout několik variant řešení s tím, že varianty mohou být rozděleny do několika etap. Konečný výběr metod a etap bude proveden observační metodou. Doporučuje se, aby dohodnuté závěrečné řešení realizačního projektu bylo posouzeno dalším nezávislým oponentem.

Po odsouhlasení projektu sanačních opatření bude postupem souladným se ZVZ vybrán zhotovitel, který prokáže dostatečnou odbornost. Zadavatel s ním uzavře smlouvu o dílo. Kritériem pro výběr zhotovitele díla by neměla být výhradně cena, ale s ohledem na specifika a charakter prací, pracovní podmínky, požadavky na vybavení speciálními technologiemi, možné ohrožení prostoru prováděných prací apod. i zkušenosti zhotovitele. Při provádění opatření je nutný trvalý dozor geotechnika.

V této souvislosti je třeba rovněž provést výběr odborného geologického dozoru investora a zajistit pravidelnou autorskou kontrolu projektantem a pravidelnou fotodokumentaci provedených prací.

V průběhu provádění zabezpečovacích prací v jednotlivých etapách bude rozhodováno o postupu a rozsahu sanačních prací na základě měření monitorovacího systému (observační metoda).

Na základě výpočtů a měření monitorovacího systému bude vyhodnocena účinnost sanace. V návaznosti na výsledky bude upřesněna frekvence měření a celková doba monitoringu. Bude stanovena frekvence kontroly stavu zabudovaných zabezpečovacích konstrukcí a časové termíny provádění údržby.

Doporučená doba sledování skalních řícení je 160 měsíců včetně provádění fotografické dokumentace po celou dobu sledování.

Havarijní stav

V případě havarijního stavu je nutné:

Neprodleně zjistit, zda přes ohrožené území vede plynovod nebo produktovod, a pokud ano, tak zajistit jeho odpojení;
zahájit provádění neodkladných úkonů k bezprostřední záchraně osob a majetku, a to za součinnosti místních stavebních kapacit a Hasičského záchranného sboru České republiky;
kontaktovat oblastního geologa ČGS;
spojit se s příslušnými odborníky, zejména specialistou-geotechnikem;
učinit úkony směřující ke zpracování průzkumných, hodnotitelských odborných prací, stanovení druhu a rozsahu sanačních opatření a zajistit konzultace s dalším odborným externím specialistou (ČVUT, soudní znalec geolog);
rozhodnout o rozsahu sanačních opatření;
zadat provedení sanačních opatření odborníkovi, který bude tyto práce provádět po určených jednotlivých krocích, a to postupem souladným se ZVZ.

V případě, že přes všechna výše provedená opatření se havarijní stav nezlepší a bude stále existovat předpoklad o pokračování havárie, zvětšování nebezpečí z prodlení apod., mohla by být tato skutečnost při splnění zákonných podmínek důvodem k vyhlášení stavu nebezpečí, příp. nouzového stavu.