Obecně lze konstatovat, že mezi kroky a činnosti v souvislosti se skalními říceními a jejich sanacemi patří:
Na základě zjištění případu skalního řícení je zapotřebí vyvolat bez zbytečného odkladu místní šetření. Zpravidla je svolává starosta obce, v jejímž katastru ke skalnímu řícení došlo. Cílem místního šetření je provedení prvotní rekognoskace, posouzení závažnosti situace a zjištění, zda existuje reálné riziko svahové deformace/skalního řícení, které by ohrožovalo obecný zájem (tedy zdraví a životy osob, majetek, sítě, produktovody, silniční a železniční komunikace atd.). Okruh účastníků místního šetření by měl vycházet z krizového plánu, zpravidla těmito účastníky budou mj. zástupci místní samosprávy, Hasičského záchranného sboru České republiky, Policie České republiky. K místnímu šetření by měli být přizváni zástupci dotčených správců inženýrských sítí a pozemních komunikací, řícením dotčení vlastníci nemovitostí atd., lze doporučit účast osoby odborně způsobilé v oboru inženýrská geologie apod.
Prvotní rekognoskace může vyústit v následující závěry:
O dalším postupu lze rozhodnout na základě závěrů přijatých při rekognoskaci (místním šetření), případně doplněných posudkem znalce z oblasti inženýrské geologie. Okamžitá technická sanace není nutná, skalní řícení je však třeba periodicky sledovat a na základě výsledků tohoto sledování teprve rozhodnout další kroky.
Příklady návrhů a doporučení:
V tomto případě je třeba kontaktovat oblastního geologa z Agentury ochrany přírody a krajiny nebo specialistu inženýrského geologa, který zajistí prvotní mapování a registrací území.
Provede se výběr kvalifikovaných průzkumných firem a postupem souladným se ZVZ se učiní úkony směřující k výběru subjektu, jenž provede inženýrsko-geologický, hydrogeologický a geotechnický průzkum. Podle posouzené skutečné stability skalního objektu je nutné zadat řešení monitorovacího zařízení. Po provedení výběru bude navržen projekt sanačních opatření, oponované nezávislým oponentem.
V tomto směru lze např. doporučit pracovníky ČVUT, České geologické služby, Agentury ochrany přírody a krajiny, Báňského úřadu anebo České asociace inženýrských geologů.
Projekt sanačních opatření bude zpracován subjektem, který bude mít s řešením této problematiky dostatečné zkušenosti, a který bude vybrán způsobem souladným se ZVZ. Projekt může být buď jednovariantní a jednoetapový, je-li nejvýhodnější řešení zjevné, zejména při řešení jednodušších případů řícení, nebo by měl nabídnout několik variant řešení s tím, že varianty mohou být rozděleny do několika etap. Konečný výběr metod a etap bude proveden observační metodou. Doporučuje se, aby dohodnuté závěrečné řešení realizačního projektu bylo posouzeno dalším nezávislým oponentem.
Po odsouhlasení projektu sanačních opatření bude postupem souladným se ZVZ vybrán zhotovitel, který prokáže dostatečnou odbornost. Zadavatel s ním uzavře smlouvu o dílo. Kritériem pro výběr zhotovitele díla by neměla být výhradně cena, ale s ohledem na specifika a charakter prací, pracovní podmínky, požadavky na vybavení speciálními technologiemi, možné ohrožení prostoru prováděných prací apod. i zkušenosti zhotovitele. Při provádění opatření je nutný trvalý dozor geotechnika.
V této souvislosti je třeba rovněž provést výběr odborného geologického dozoru investora a zajistit pravidelnou autorskou kontrolu projektantem a pravidelnou fotodokumentaci provedených prací.
V průběhu provádění zabezpečovacích prací v jednotlivých etapách bude rozhodováno o postupu a rozsahu sanačních prací na základě měření monitorovacího systému (observační metoda).
Na základě výpočtů a měření monitorovacího systému bude vyhodnocena účinnost sanace. V návaznosti na výsledky bude upřesněna frekvence měření a celková doba monitoringu. Bude stanovena frekvence kontroly stavu zabudovaných zabezpečovacích konstrukcí a časové termíny provádění údržby.
Doporučená doba sledování skalních řícení je 160 měsíců včetně provádění fotografické dokumentace po celou dobu sledování.
V případě havarijního stavu je nutné:
V případě, že přes všechna výše provedená opatření se havarijní stav nezlepší a bude stále existovat předpoklad o pokračování havárie, zvětšování nebezpečí z prodlení apod., mohla by být tato skutečnost při splnění zákonných podmínek důvodem k vyhlášení stavu nebezpečí, příp. nouzového stavu.